Systematická filozofie - Filozofie náboženství
Wk Datum Téma přednášky
5.
8.10.
Šplíchal
System. filozofie: Vymezení pojmu filozofie a její vztah k ostatním vědám,
k víře, ideologii a světovému názoru
6.
15.10.
Šplíchal
System. filozofie: Formální logika, filozofie Já (problematika poznáni a pravdy)
7.
22.10.
Šplíchal
System. filozofie: Filozofie bytí (především základní ontologické otázky a problémy)
8.
29.10.
Fischer
Filoz. náboženství : Pojem „důkaz" Boha. Ontologický, kosmologický
a teleologický důkaz existence Boha.
9.
5.11.
Fischer
Filoz. náboženství .- Morální důkaz exist. Boha. Důvody pro a proti přijetí víry rozumem.
ZKOUŠKA: SYSTEMATICKÁ FILOZOFIE (Dr. Šplíchal)



Požadavky na ukončeni:
Písemná zkouška ze systematické filozofie (Šplíchal). Podmínkou zapsání zkoušky je vypracování písemné práce odpovídající úrovně a rozsahu do 3 stran A4 jako odpověď na jednu ze zadaných otázek z šesti témat z filozofie náboženství (Fischer) nejpozději do 26.11.2002. Cíleni práce je stručně vysvětlit daný problém a zdůvodnit vlastní odpověď s odkazem na několik titulů ze seznamu literatury k danému tématu. Individuální konzultace možná po dohodě.

1.1. Literatura: Systematická filozofie (Šplíchal)
Šplíchal J, Filozofie:studijní materiály (skriptum v knihovně Jaboku)
Anzenbacher: Úvod do studia filozofie, Zvon, Praha 1991,
(Kap.I: 15-46, kap.III.: 75-121, kap.IV: 121-185)
Liessmann K., Zenatz G.: Myšleni (Úvod do filozofie),
Votobia., 1994. (5-64, 125-136,170-194)

1.2. Literatura: Filozofoie náboženství (Fischer)

Úvod a všeobecná pojednání
Vhodná kniha není zatím k dispozici. Pro hrubou orientaci poslouží pracovní verze skript (O.Fischer: Vybrané kapitoly • Filozofie náboženství) v prezenčnímu fondu oddílu filozofie v knihovně Jaboku, podobně jako většina další uvedené literatury.

Anzenbacher: Úvod do studia filozofie, Zvon, Prahal991,273-290
Ondok P, Důkaz nebo hypotéza Boha? Trinitas, Svitavy 1988 (nejvíce se blíži problematice kurzu)
Linhart F, Úvod do filosofie náboženství, Sfinx, Praha 1930 (Úvod a od str.113)
Raeper W, Smithová L: Úvod do světa idejí, Vyšehrad, Praha 1994,(zejména str.30-46, 69-71, 137-148, 149-152, 153-159) Pavlincová H., Horyna B.: Filosofie náboženství, Masarykova univerzita, Brno 1999,(str.86-88, 103-185) Pro všeobecný historický přehled doporučuji nahlédnout do:
Tretera I,Nástin dějin evropského myšlení,Paseka,Praha 1999
nebo Storig H J,Malé dějiny filozofie. Zvon, Praha 1991

Literatura k jednotlivým tématům a otázkám

Téma 1 - Ontologické důkazy Boha
ONTOLOGICKÝ DŮKAZ vychází z analýzy určitého pojmu Boha, který je chápán jako ontologicky relevantní. To znamená, že se předpokládá, že náš pojem Boha má nějaký vztah ke skutečnosti. Existence Boha pak vyplývá z pojmu Boha.
1A) „Pokud Bůh je ten nad co nelze nic většího myslet, musí existovat". Kriticky posuďte správnost tohoto tvrzeni.
1B) Uveďte a posuďte věrohodnost Descartova ontologíckého důkazu Boha v jeho díle Meditace (V.)
*Anselm Fides quarens intellectum, Proslogíon. . . Evangelické nakladatelství, Praha 1990, kap 2-5, Gaunilova námitka a Anselmova odpověď
*Descartes R, Úvahy o první filosofii, Svoboda, Praha 1970 (část III a hlavně část V) Akvinský T, Suma proti pohanům I, kap.10,11 Leibnitz,WonadO-Zogie a jiné práce, Svoboda, Praha, 1982 (44-45) Kant I, Kritika čistého rozumu, A592/B620-A602/B630,(Transe.dial. II, H1.3,odst.3,4) *Anzenbacher, Úvod... (284-287) Ondok J.P., Důkaz nebo... (str. 26 aj .) Sousedík: Jan Duns Scotus, Vyšehrad, Praha 1989 (108-120) Raeper W, Smithová L: Úvod... (32-34)
Kenny A, Tomáš Akvinský, str 60-62, existence není esence? Fuchs J, Filosofie 4.Bůh filosofů, Krystal OP, Praha 1994, (68-72) a 134-135 a 136-138 existence je esence Pieper J, Scholastika, Vyšehrad, Praha 1993, (45-60)

Téma 2 - Kosmologické důkazy.
KOSMOLOGICKÝ DŮKAZ je založen na úvaze, že příčiny dějů světě budou podobně fungovat i mimo naši -smysle' zkušenost. Důkaz tvrdí, že je-li ve světě řada příčin, ] se nejedná o nekonečnou řadu příčin, ale o řadu která koi prvni příčinou. Nepůjde tedy o nějakou věc, která ke sví vzniku potřebuje jinou příčinu, ale o tu, kterou Akvinský nazývá Bohem.
2A) Má-li každý jev ve světě svou příčinu, znamená to svět byl stvořen Bohem? Odpovězte s odkazem na Tomáše Akvinského.
2B) Je Leibnitzův důkaz Boži existence přijatelný pro nevěřícího člověka? Pokud ano, či pokud ne, proč?
*Popkin R H, Filozofie pro každého, Ivo Železný, Pr 2000, str. 209-212
Akvinský T, Summa Theologica ,a,ot.2,čl.3 (1.,2.a 3.cesta.)
Suma proti pohanům I, hl. 10-13
Leibnitz, Monadologie, Čapek,Praha 1925, odst.41,42, ..
Kant I, Kritika čistého rozumu, A592/B620-A602/B630 tj. (Transe.dial. II, Hl.3,odst.5)
Raeper W, Smithová L: Úvod do ..., 35-38
Ondok JP, Důkaz nebo ..., str 30 - 40
Fuchs J, Filosofie 4. ...86-98
Pavlincová H, Horyna B: Filosofie ... *86-88, *98-102
Russell B, Copleston FC, Existence Boží - rozprava
Russell, Proč nejsem křesťanem a jiné eseje, Orbis Pr 1961, str 78-87
Pecka D, Cesta k pravdě, Vyšehrad, Praha 1969, str 7-27
Kenny A, Tomáš Akvinský OIKÚMENÉ, Praha 1996, str.94-106
Tretera, Nástin dějin evropského myšlení, str.225-227

Téma 3 - Teleologické důkazy Boha
Pojem „teleologie" naznačuje, že důkaz pohlíží na svět jakoby existoval k nějakému účelu, který lze odvodit z jevů v přírodě. Ve filozofii a teologii je tento pohled zřejmý například u Aristotela, nebo u T. Akvinského (v jeho tzv. páté cestě zdůvodnění existence Boha). Ntento „Boží na světa", ke kterému teleologický pohled na svět vede, kritizován Humem a Kantem (jako fysikoteologický důkaz).
3A)Přírodní vývoj poskytuje důkaz o účelově fungujícím světě. Pokud je tento názor přijatelný, znamenalo by to, že Bůh stvořil svět? Lze obhájit Peckovo stanovisko k tomuto problému?
3B)Je krása světa dostatečným důvodem pro přijetí názoru, že Bůh existuje?Pokuste se zdůvodnit, jak by odpověděl Hume.
*Linhart F, Úvod do Filosofie náboženství. Sfinx, Praha 1930, str. 139-140
Leibnitz Monadologie 65,69,88-9
Popkin R H, Filozofie pro každého, Ivo Železný, Praha 2000, str.198-208 (Humova kritika náboženství)
Akvinský T, Summa Theologica la, ot.2, či.3, (5.cesta)
Hume D, Rozmluvy o náboženství přirozeném (v Přirozené dějiny náboženství, nakl. Jan Leichter, Praha 1900, č.X). Anzenbacher, Úvod ... str. *275, 114-119
Pecka D, Cesta ... str. 40-60
Kant I, Kritika čistého rozumu, A592/B620-A602/B630,(Transe.dial. II, H1.3,odst.6) –
Pavlincová H, Horyna B, Filosofie. . .str. *98-l
Anzenbacher A, Úvod . . .odst.3.2.6.2, 4.3.2,*4.6.4
Fuchs J, Filosofie 4 str 76-86
Raeper W, Smithová L: Úvod do ... str.137-147

Téma 4 - Morální důkaz Boha
E.Kant dochází k názoru, že je nutné existenci Boha předpokládat, neboť tzv. důkazy Boží existence neobstojí jeho kritice. Kant ovšem zakládá svůj předpoklad existence Boha na existenci mravního zákona. Naopak Lewis se pokouší přímo dokázat existenci Boha z mravního zákona. Pokud mravní zákon existuje, tvrdí Russell, pak nelze Boha nazývat dobrým. Jaký je tedy vztah mezi mravními normami a Bohem? Jak řešit problém, který vyjádřil již Platón ústy Euthyfróna - je dobro proto dobrem, že je bohům milé, anebo je bohům dobro milé proto, že je dobré samo o sobě?
4A) Je touha po odměně za morálně žitý život dostatečným důvodem k předpokladu Boží existence? Souhlasíte s tím jak by Kant odpověděl na tuto otázku?
4B) Je morálně citlivé svědomí dobrým důvodem pro víru v Boha? Pokuste se kriticky posoudit stanovisko CS Lewise. Popkin R H, Filozofie pro každého, Ivo Železný, Praha 2000, str.226-227
*Anzenbacher A, Úvod do studia filozofie, Zvon, str.283-4
*Kant I. Kritika praktického rozumu,Svoboda, Praha 1996, II, kap.2, odst.l až *5, str.189-225
Lewis C S, K jádru křesťanství. Návrat, Praha 1993, I.kniha, kap.1-5, Str. 10-30
*Akvinský T, Theologická suma,Matice Cyrilometodějská, Olomouc 1993, la,2,3 (čtvrtá cesta)
Linhart F, Úvod do Filosofie náboženství, Sfinx, Praha 1930, str.156-159, 174,178-181
Russell B, Proč nejsem křesťanem, Orbis, Praha, 1961, str. 12-13
*Raeper W, Smithová L: Úvod do světa idejí, Vyšehrad, Praha 1994, str.155-157 (o Kantově důkazu)
*0ndok P, Důkaz nebo hypotéza Boha? Trinitas, Svitavy 1988, str.45-49,49-50 (Kant a Newman)
Kenny A, Tomáš Akvinský OIKÚMENÉ,Praha 1996,str. 22

Téma 5 - Důvody pro racionální přijeti víry: Pascal
Pascal je považován za „fideistu", neboť přijímá viru v existenci Boha navzdory přesvědčení, že ji není možné dokázat cestou poznání (tj.podat „epistemologický" důkaz o Boží existenci). Nicméně, Pascal nabízí několik rozumových zdůvodnění pro přijetí víry, že Bůh existuje. Jde o pragmatické zdůvodnění tzv. „Pascalovou sázkou". James zase zdůvodňuje přijetí víry tím, že je sama o sobě užitečná.
5A) V čem spočívá síla Pascalova argumentu pro přijetí viry v Boha?
5B) Porovnejte Pascalův argument pro přijatelnost víry v Boží existenci s pragmatickými argumenty Nilliama Jamese nebo Davida Huma. Je některý z nich přijatelný'!
*Pascal B Myšlenky,Odeon, Praha, 1973, kapitola „O náboženství a víře", *XXI1 str.135-139.
*Raeper W, Smithová L: ['vod do světa idejí, Vyšehrad, Praha 1994, str.115, 15B-161.
Gilson E, Bůh a Filosofie, ISE, Praha 1994,str.53,64, 76
Buber M, Problém člověka, Kalich, Praha 1997, str.28-40
James W, „Vůle věřit" v Pragmatizmus, str. 295-315
Hume D, Rozmluvy o nábof.enství přirozeném (v Přirozené dějiny náboženství,J.Leichter,Praha.1900,XII(str.195-204 Kleanthes)

Téma 6 - Důvody proti racionální přijetí víry: Kierkegaard
Je možné rozumem doložit, že výrok „Bůh existuje" je pravdivý? Je možno rozumem poznat, že tvrzení „Ježíš byl Bohem" je pravda? Kierkegaard tvrdí, že toto nelze. Na čem se potom křesťanská víra zakládá? Je nutno ji odmítnout, či je možno ji přijmout? Jakou roli v tom důvodu bude hrát rozum? Kierkegaard tvrdí, že víru nelze rozumem přijmout jinak, než jako paradox. 6A) Jde Kierkegaardovo přijetí „paradoxu" víry proti
rozumu, nebo leží „mimo" rozum? Lze jeho postoj obhájit?
6B) Pojednejte o významu Kierkegaardova absolutního paradoxu v díle Filozofické zlomky. Jak souvisí s rozumem a s poznáním?
*Kierkegaard, Filosofické drobky, Votobia, Olomouc 1997, str.54-63,99-113
*Raeper W, Smithová L: Úvod do světa ideji, Vyšehrad, Prah
1994, str.59-62.
Buber M, Problém člověka, Kalich, Praha 1997, str.82-65 Gardiner O, Kierkegaard, Argo, Praha 1996, str. 82-113


Poznámky ke způsobu psáni práci (eseji)
Cílem eseje je podat zdůvodněnou odpověď na zadanou otázku
1a) V úvodní části vysvětlit, jak chápete otázku.
1b) Naznačit v jakém smyslu budete nad otázkou uvažovat, jakou metodou odpovědi zvolíte.
1c) Zadaná otázka může být příliš obecná. Pak řešte pouze jeden úzký aspekt otázky
1d) Někdy lze odpovědět hned v úvodu; pak je esej obhajobou uvedené odpovědi.
1e) Již při psaní úvodu je dobré vědě jak bude celá esej vypadat.
2a) V hlavní části práce podáte důvody, o které se vaše odpověď na zadanou otázku opírá. Vysvětlete obecný princip problému, ke kterému otázka směřuje, objasněte hlavní pojmy a jejich souvislost s otázkou. (Například charakteristickou vlastnost kosmologického důkazu, nutnost stanovení definice zázraku). Vhodně volený příklad pomůže.
2b) Uveďte hlavní body řešeného problému, abyste se mohli k jednotlivým bodům problému dodatečně odkazovat. Budet-li například ve své kritice Anselmova důkazu tvrdit, že důkaz je platný, pokud existence je chápána jako esence Boha, pak budete muset ukázat, zda vůbec, či kde a jak Anselm na toto chápání existence jako esence poukazuje. Proto je třeba mít na začátku svého pojednání daný problém (např. důkaz) zřetelně popsán.
2c) Teprve pak je možné přistoupit ke kritice, či k podání vlastního řešení (například k navržení definice zázraku). Zde je třeba se odvolat na jednoho nebo dva autory, kteří se tímto problémem zabývali, a stručně uvést některé z jejich řešení, nakolik se hodi do vaší úvahy.
2d) Zaměřte se nejvýše na dva body, které v řešeném problému (důkazu, definici) kriticky posoudíte. Odkažte se i na námitky jiných autorů. Zmiňte se i o předpokladech, za jakých jsou vaše námitky a řešení platná.
3) V závěru znovu uveďte svoji odpověď na otázku s důvody, které vás k ní dovedly. V závěru musíte ukázat, že úkol, který jste si v úvodu předsevzali, máte také splněný. Kromě toho může být závěr také rekapitulaci toho, co jste v eseji vyřešili.